Nebelvírský sraz na Svátek Všech svatých

Martin Matýsek
Bylo krásné listopadové jitro, když mi v nechutnou hodinu zazvonil budík. Sobota a on si dovolí pípat v půl sedmé ráno. Jako kdybych měl jít do mudlpráce. No to jsou věci. Proč vlastně tohle dělám?

Všechno to začalo vlastně o několik týdnů dříve. Kdesi padla myšlenka, že dlouho nebyl kolejní sraz. Pravda, již to bylo několik dní, ale co je čas proti věčnosti. Když se tak touláte zdmi hradu a uvědomujete si tíhu let, vlastně nevnímáte, jak živákům ten čas letí. Jelikož se odpovědné osoby neodkázaly dohodnout na termínu, byla vypsána anketa. Jednomyslně, tedy asi šesti hlasy proti čtyřem, bylo rozhodnuto, že sraz se uskuteční v sobotu 2. listopadu.

Samozřejmě není záhadou, jak jsem se dostal k organizování. Jako strašidlo mám prý nejvíc času, protože stejně jen někde straším. Navíc jako obyvatel našeho hlavního města mám nejlepší šanci zajistit místo pro pobyt mezi mudly.
Je tedy druhého listopadu a já, ač mám strašisvátek, vstávám v naprosto neduchovskou hodinu, abych se náležitě připravil a mohl reprezentovat kolej, a hlavně se mohl věnovat červeným spolubojovníkům.

Musel jsem, samozřejmě, použít zhmotňovací kouzlo. Je pravda, že ho již ovládám dobře. Přeci jen se mezi mudly pohybuji dlouho a musím tedy dokázat skrýt svou nehmotnost. Oblékl jsem si tedy nějaké mudlovské oblečení a vyrazil na místo srazu. To jsem vybíral pečlivě. Bylo nutno zvážit lokalitu s ohledem na možný výskyt nepoučených kouzelníků, kteří by měli problém s oblečením a maskováním. Stejně tak jsem měl myšlenku na malou edukaci naší nepočetné skupiny.

Vybral jsem tedy za místo srazu budovu Fantovy kavárny na hlavním nádraží v Praze. Budova je po rekonstrukci poměrně pěkná, prostorná, přitom není tolik navštěvována mudly, a tedy se zde nechá postávat a nebudíme tolik pozornosti. Zároveň, jelikož je to nádraží, zde proudí mnoho různých lidí a nějakého prohřešku proti dress code by si asi nikdo nevšiml.

Edukace proběhla ihned po příchodu. Budova Fantovy kavárny rekonstrukcí získala opět pěknou výzdobu, která byla předtím trochu zašlá. Zejména na vrchní části se skví 11 městských erbů. Krom Prahy a královských Vinohrad jsou zde erby měst, se kterými byla Praha spojena v době otevření budovy. Kontrolní otázka se nabízela sama. Jaká jsou to města? Lvíčci se nezalekli a postupně odhalili většinu měst. Kdo by rád věděl, jaká to jsou, může zalitovat, že nebyl na srazu. Pro představu alespoň malý obrázek.

Když jsme se sešli, demokratickým hlasováním jsme vybrali delší procházku. Chtěli jsme, aby nám před obědem trochu vyhládlo. Vyrazili jsme tedy husím pochodem ve složení (řazeno raději abecedně :-D) Bete, Calla, Emma, strašidlo, Newika, Olík a Pitrys. Z hlavního nádraží jsme se kolem VŠE podívali na vyhlídku nad nádražím. Newika jako správná místní rodačka křtěná Vltavou lokalizovala všechna zajímavá místa, která jsou z vyhlídky vidět. Mohli se tedy pokochat i návštěvníci, kteří do Prahy tak často nezavítají.

Z vyhlídky jsme se vydali k naší oblíbené krčmě. U Regenta nás znají, proto nedbají na občasné drobné prohřešky. Jako když Emmě uteče čokoládová žabka. Samozřejmě se nic takového nestalo a všechno jsem si vymyslel. Zde jsme uspořádali opulentní oběd, kdy si každý z nás dal něco mudlovsky dobrého. Řeknu vám, někdy to mudlové umějí.

Po obědě jsem se vytasil s první hrou. Rozdělili jsme účastníky do dvojic a měli rozklíčovat otázky, které byly připojeny k záludnému obrázku. Zvítězilo duo NO... tedy Newika s Olíkem. Ostatní však byli v těsném závěsu bod za nimi.

Pak nás opustila Bete, která spěchala za dalšími povinnostmi. Nahradila ji Barbara, která se vyhajinkala a dorazila až po obědě. Chvíli jsme koketovali s myšlenkou na výlet na Vyšehrad. Jelikož Emma měla nějaké připomínky k Nuselskému mostu, upustili jsme od toho. Když nás opustil i Pitrys, který šel léčit kocovinu bolest hlavy, vydali jsme se následně do čajovny. Cestu jsme si zpestřili malou procházkou. Aby nepražáci poznali, co skrývá matka měst. Našli jsme i psychiatrické oddělení místní mudlovské nemocnice. Někteří si zde začali zamlouvat pokoje, ačkoliv pán na recepci se tvářil, že mají plno.

V čajovně jsme zkusili dalších několik hlavolamových her. Ačkoliv jsme i zde postupně prořídli, tak jsme vyzkoušeli, že máme bystré mozky a dokážeme se spojit, když jde o to na něco přijít. Nakonec se utvořily dvě dvojice a vlastně jsme už ani nepočítali body.

Když už se nám sraz pomalinku rozpadal a zůstalo zdravé jádro ve složení Emma, strašidlo, Olík, navštívila nás šeftlapka, která přispěchala do Prahy. Vyzkoušela si také jednu hru a následně jsme opustili útulnou čajovnu, abychom se rozprchli, kam komu libo.

Sraz byl poněkud komorní, ale i tak si myslím, že jsme si užili něco zábavy. Calla nám ukázala, že umí vystrčit růžky a pozlobit okolí. Olík prokázal oddanost a statečnost, protože se objevil, ač strávil předchozí dny vyháněním bacila. Newika si na nás našla čas i v nabitém programu, kde jistě zabírá nejvíce času horda předmětů, které má. Pitrys dorazil, i když ho bolela hlava. Bete si utrhla chvilku na nás, ačkoliv randí s čutňákama. Stejně tak Emma, která není v mrazáku tak dlouho, neodolala možnosti setkat se takzvaně face to face. A samozřejmě Barbara. Ač na chvilku, potěšilo nás, že jsme si mohli vyslechnou rýpavé poznámky na všechno mudlovské kolem :). V neposlední řadě se konečně Olík setkal s Mari a mohli si potřást tlapkami.

Děkuji všem účastníkům a doufám, že se jim akce líbila. Snad bych jen podotkl, že si nikdo z účastníků nevzpomněl na můj strašisvátek. Tedy kromě Bete, která nám všem přinesla výborná lízátka. Sláva jí :).

Komentáře

Jméno
Nadpis
Text
Kolik je 9 + 9 (slovem)?
Akce

Přehled komentářů


Poděkování

Napsal: Tá velká z tučňákolandu! Dne: 11.11.2019 ve 21:50

Sraz byl skvělý! Už dlohou jsem se tak nezasmála :-D Děkuji a těším se na příště :-)

Poděkování

Napsal: Melisa Pestrá Dne: 11.11.2019 ve 01:41

Já děkuji za pěkné shrnutí dotyčného srazu :)

Ať žijí duchové!

Napsal: Marina Liquett Charrette Dne: 10.11.2019 ve 12:57

Ještě jednou díky Matýskovi za organizaci kolejního srazu! Jsem ráda, že jsem měla tu čest podat tlapku nejvyššímu z nejvyšších, převelikému McCollinovi!

Poděkování

Napsal: Pitrys Monty Dne: 10.11.2019 ve 12:47

Byl to můj první sraz a moc jsem si je užil. Těším se na další setkání.

Kolejní časopis Nebelvíru školy Hogwarts.cz